Proč jsme se na Měsíc tak dlouho nevrátili

V souvislosti s nejnovějším projektem NASA jménem Artemis, který má za cíl dopravit na Měsíc lidskou posádku, se mnoho lidí ptá: proč až po takové době? Poslední pilotovaný let na naši oběžnici bylo Apollo 17 v 70. letech minulého století. To znamená, že na jeho povrchu nestanula lidská noha po padesát let. Proč tomu tak bylo?

Samozřejmě se množí různé teorie, například že jsme „ztratili“ technologie, které jsme tehdy měli. To je samozřejmě nesmysl. Důvodů je více, avšak tím zdaleka největším jsou peníze a zájem veřejnosti. Ten začal upadat již v časech Apolla 13, a let Apolla 17 sledoval již jen málokdo, s výjimkou nadšenců astronomie. Lidé začali přemýšlet, zda by nebylo lepší investovat peníze jinak, než na vesmírné výlety. To vedlo k tomu, že byl rozpočet NASA značně snížen, a lety na Měsíc jsou velmi drahé. Nebylo tedy již finančně možné žádný vypravit. K tomu se přidává i fakt, že takzvaný „Vesmírný závod“ mezi USA a Ruskem byl již ukončen, neboť bylo dosaženo všech met, kterých mohl v dobývání vesmíru člověk s tehdejší úrovní technologií dosáhnout.

Astronauti také přinesli doslova stovky kilogramů vzorků měsíčních kamenů i prachu, které následně vědci z nejrůznějších oborů důkladně prostudovali (a mohou je studovat ještě dnes, neboť většina těchto vzorků je stále k dispozici). Bylo zjištěno, že se zde nenachází žádná skutečně cenná surovina, která by ospravedlnila částku, která by byla potřeba.

Dobrá, ale proč se tam nyní vracíme? Protože již máme mnohem lepší technologie, a tak se změnily i cíle. Zatímco první mise byly pouze průzkumné, kdy posádka přistála, posbírala vzorky, provedla měření a zase odletěla, mise Artemis má za úkol připravit půdu pro dlouhodobější pobyt na Měsíci, který nakonec povede i k první měsíční základně. To je něco, co bylo v 70. letech nemožné. Dnes však již máme technologie, které mohou tento sen pomalu proměnit v realitu.