K čemu strojaři potřebují pasametr

Znáte hudební skupinu Plavci? Je to sice spíše záležitost pro pamětníky, ale za socialismu to byla v sedmdesátých letech jedna z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších skupin v Československu. Součástí veřejných vystoupení byla i skladba „Inženýrská“, zřejmě proto, že se její aktéři znali ze studií na ČVUT v Praze. Mimo jiné se tam také zpívá doslova, že: „…strojařina potkala mě asi omylem“. Když se k tomu veřejně přizná student vysoké školy, jistě je vám jasné, že je to také poměrně náročný a obsáhlý studijní obor.

Představte si, že máte například za úkol měřit zhotovené strojírenské výrobky, zda odpovídají toleranci na technickém výkresu. Jde například o součástky válcového tvaru, drobné hřídelky do spotřební elektroniky. Velmi zde záleží na tom, aby byla hřídel zhotovena podle zadání, jinak by mechanismus nefungoval a byla by to jedna z příčin zcela zbytečných reklamací.

Pokud by se jednalo o velkosériovou výrobu a měli byste měřit každý kus přesným měřidlem, znamenalo by to značné zdržení, a tím pádem také zvýšení provozních nákladů a další komplikace. Mnohem jednodušší metodou měření součástek je tzv. komparační způsob, tedy měření odchylek od požadované hodnoty.

Jestliže si nastavíte komparační vzorek, můžete snadno porovnávat odchylky, a to doslova bleskově. A k tomuto účelu se používá pasametr.

Pasametr je vlastně jakési „porovnávadlo“ měřených hodnot na zhotovených výrobcích. Nejprve si měřenou veličinu nastavíte na pasametru, a do jeho kleštin pak vkládáte jednotlivé výrobky a zjišťujete odchylky. Měření je přesné, jednoduché a rychlé a zvládne jej takříkajíc téměř jakákoli obsluha, pokud jí do problematiky zasvětíte a vysvětlíte, jak postupovat při samotném měření, a jak vyhodnocovat jeho výsledky vůči výrobnímu procesu.

Pasametry jsou součástí strojírenské výroby již mnoho let a nejedná se o žádnou technickou novinku, strojaři je dobře znají a seznamují se s nimi i žáci na odborných učilištích a středních školách například v hodinách Kontroly a měření.